Pár slov o charakteristikách nabízených odrůd...
Cabernet Sauvignon
Z vyzrálých hroznů této odrůdy je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu, marmelády.
Typický CS je tmavě granátové barvy, někdy s modravým odleskem, stárnutím se sytost stupňuje. Je plného těla, s taninovou strukturou, která si žádá delší zrání na láhvi, získá tím hebkost a příjemně se zakulatí. Obsah alkoholu by se měl pohybovat okolo 12 % obj. Vůně je typicky černorybízová (cassis), chuť mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, třešně, ostružiny, moruše, zelenou papriku, zelený pepř, olivy, fialky, cedrové dřevo, lékořici, marmeládu, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, lanýže, tuhu, mentol, vanilku. Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso, zvěřinu nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami.
Traminer
Tramín má intenzivní zlatožlutou barvu s jasnými zlatavými odlesky, někdy s jemným růžovým reflexem. Mívá vyšší obsah alkoholu a glycerolu, po zakroužení ve sklence zanechává výrazné oblouky (mosty). Některé Tramíny se vyznačují aroma exotického ovoce, jako liči, mango či papája, do které se mísí květnaté tóny muškátů a růží. Chuť je těžká, plná, velmi kořenná, extraktivní, s nižší kyselostí a s dominantním „parfémovým“ aroma. Ve vůni a chuti můžeme dále rozpoznat například med, hrozinky, kompotované ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, zázvor, skořici, lékořici, karamel, mučenku, grapefruit, květ černého bezu. Vína hlouběji vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu. Často se nabízejí jako doprovod předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči nebo k uzeným rybám, k úhoři. Sladší výběry se zbytkem neprokvašeného cukru se hodí k sýrům s modrou plísní nebo k ovčím či kozím sýrům v závěru stolování. Tramín patří k těm málo vínům, která se hodí ke kořeněnému jídlu, proto je lze podávat i k některým exotickým, silně kořeněným pokrmům asijské kuchyně, případně ke sladkým úpravám masa. Velmi sladké Tramíny se často podávají na závěr stolování ke sladkým zákuskům.
Chardonnay
Chardonnay z teplých oblastí získává tropické tóny, především mango, banán, ananas, broskev a meloun, někdy i smetanu, med a karamel. V chuti se pak tyto vjemy potvrzují, navíc dominuje plnost s krémovým a máslovým pocitem na patře. Nejlepší vína mají vyváženou kyselinu a hutnou až olejovitou konzistenci s máslovitým závěrem. V gastronomii lze vína kombinovat s rybami, mořskými plody, bílým masem a těstovinami, hodí se k měkkým sýrům s bílou plísní, paštikám a bílým omáčkám. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky. Zejména pstruh na másle je v kombinaci s Chardonnay jedinečný.
Sauvignon Blanc
Bobule odrůdy Sauvignon obsahují vysoce aromatické látky, které zpočátku tvorby mají tóny vůní kopřivových nebo černorybízových až angreštových a při pozdějším zrání pak přecházejí do vůně zralých broskví. V dobrých ročnících je víno plné s typicky broskvově muškátovými aromatickými látkami. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Typická odrůdová vína Sauvignon jsou světle zelenožlutá, intenzivně aromatická, kořenitá, s výraznější kyselinkou a s vyšším obsahem alkoholu, perzistentní v dochuti, s velkou škálou od tónů travnatých a kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, angrešt, kopřivu, kočičí moč, zelený pepř, kiwi s nádechem citronu, grapefruity, broskve, nektarinky, meloun. Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignon jsou vhodná jako aperitiv či ke studeným předkrmům, ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou, k vařené šunce, bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Výběry pak ke sladkým dezertům.
Irsai Oliver
Barva typového odrůdového vína Irsai Oliver je světle žlutá, vůně muškátově kořenitá, chuť muškátová, méně plná, krátká, někdy s hořčinkou, vína mívají nízký obsah kyselin. Pro své výrazné aroma je víno doporučováno k chodům jako dezertní přípitek, eventuálně k těžkým a hutným sýrům či k dezertům.
Merlot rosé
Merlot je víno lososové barvy s vůní lesních jahod se smetanou, malin a skořice, která přechází i do chuti a je doplněna jemnou tříslovinou modrých odrůd. Chuť je postavená na ovoci s krémovou strukturou a s jemným zbytkovým cukrem v dochuti.
Malbec
Odrůda Malbec pochází z Francie, kde se také tradičně pěstuje, ovšem nejrozsáhlejší vinice s odrůdou Malbec najdeme dnes v Argentině, kde se nachází 71,5 % z celosvětové plochy vinic s touto odrůdou. Odrůdová vína z vyzrálých hroznů jsou jemná, ale výrazná, bohatá na třísloviny, se vzrušující vůní slív, tabáku a fialek. Typické víno má temně červenou barvu s purpurovým nádechem a ovocný buket, připomínající černý rybíz, moruše, maliny, třešně, švestky, povidla, ale i lesní ovoce, fialky, vavřín, jasmín, hořkou čokoládu. Najdeme v něm i kořenité a zemité tóny cedrového dřeva, zelené papriky, ale i kůže. V chuti jsou opět ovocité a kořenité tóny. Vína můžete podávat k výraznějším úpravám hovězího masa a specialitám na grilu, stylově působí k argentinskému steaku. Budou se také snoubit se sýry s modrou plísní.
Merlot
Typický Merlot je rubínové až tmavě granátové barvy, odstín záleží na velikosti sklizně. Vůně je jemná, s tóny přezrálého černého rybízu. V chuti je patrný nízký obsah kyselin, plnost, hebkost, vláčnost, dlouhé doznívání. Obsah alkoholu u vín z vyzrálých hroznů se pohybuje okolo 12,5 %. Ve vůni a chuti můžeme hledat černé třešně, švestky, ostružiny, kompot, fíky nebo růže. Zráním získává Merlot smetanovo-vanilkový nádech. Vína Merlotu se dají pít samotná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálu.
Modry Portugal
Barva typického MP je jemně rubínová, vůně jemná, někdy až květinová, chuť lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická, příjemná, sametová. Víno je lehčí s nižším obsahem kyselin, jemně natrpklé. Vína z regulované sklizně jsou jemná, květinově aromatická, příjemně pitelná, světle červené barvy. Ve vůni a chuti můžeme hledat květiny, čerstvé seno, třešně, cassis. Mělo by se pít mladé, pak vyniká v jeho aroma přitažlivost ovocných a květinových tónů a jeho chuť je měkká, vláčná a méně tříslovinová.
Moscatel
Obecně jsou tato odrůdová vína lehká, s mocným muškátovým buketem, s tóny medu, lipového květu, růží, pomerančových květů a včelího vosku, snadno poznatelná.
Müller Thurgau
Typické odrůdové víno by mělo mít světlou barvu se zelenožlutým odstínem, muškátovou vůni s ovocnými odstíny (kopřivově-broskvovými) a svěží chuť s nižší aciditou. Ve vůni a chuti můžeme hledat travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit. Vína odrůdy Müller Thurgau jsou vína ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům.
Pinot Gris
Od vín „Rulandy šedé“ se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti a mírnější chlebnatosti. Charakteristické Rulandské šedé je zlatožluté barvy, někdy s růžovým tónem, má neutrální vůni s ovocnými tóny, jeho chuť je plná, hebká, s vysokým extraktem, s vyšším obsahem glycerolu a alkoholu. Víno je harmonické, vláčné, s utlumeným působením kyselin, dochuť je dlouhotrvající. Ve vůni a chuti můžeme hledat pomeranč, grapefruit, meruňky, oříšky a med, kouřové a máselné tóny, koření, botrytické tóny, chlebnatost, jablka, hrušky, mango, květiny, kozí pysk, ale i kakao, vanilku či včelí vosk.
Veltlinské zelené
Mladé víno je svěží, s jemnou pepřnatostí a někdy i s lehkou vůní doutníku. Veltlíny ze sprašového podloží voní medem a lipovým květem a jsou kořenité, Veltlíny z kamenitých půd pak zavoní lehkým oparem cigaretového kouře. V chuti je Veltlínské zelené plné aroma zelených mandlí a příjemně uhlazených kyselin. Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová. Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenitě pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť, zjemněná u přívlastkových vín vyšších stupňů sametovou plností. Typický VZ má světle zelenou až zelenožlutou barvu, svěží, pronikavou vůni, střední tělo, svěží, vyváženou chuť s ovocnými tóny a s vyšším obsahem příjemných kyselin. Ve vůni a chuti můžeme dále hledat muškátové tóny, chřest, zelený hrášek, u vyzrálých vín exotické ovoce. Jen u výjimečných ročníků najdeme střední potenciál zrání na láhvi, víno je nejlepší pít jako mladé.